W&T

Rozhodla jsem se s váma podělit o to, jak jsem trávila léto v LA a proč to bylo jedno z nejlepších lét mýho života. Nebudu to nijak zdlouhavě okecávat a vrhnu se na to úplně od začátku. 

Co je Work and Travel a pro koho je určený?

W&T je program pro studenty VOŠ nebo VŠ. Podmínkou je mít odstudovaný alespoň 1. semestr. Ve zkratce 3 měsíce pracujete a pak máte měsíc na cestování. 

Jak jsem vůbec dostala k nápadu odjet? 

Ještě když jsem byla na gymplu, tak mě to hodně do USA táhlo, nikdy předtím jsem tam nebyla a hrozně jsem to chtěla zažít. A protože jsem prošvihla šanci odjet na střední, tak jsem doslova snila o tom, jet pak na vysoký na Work and Travel. Chtěla jsem odjet hned po prváku, ale láska byla silnější a já to odložila. A ve výsledku to bylo lepší rozhodnutí než jsem čekala. Protože mi bylo čerstvě 21 a tím se mi otevřely “dveře” do dospěláckýho života v Americe. 

Přes jakou agenturu jsem jela? 

Udělala jsem si menší research, zjišťovala, která agentura nabízí jaký destinace a jaký práce. Nejdřív jsem myslela, že bych dělala plavčíka na Long Islandu (v New Yorku), ale vzhledem k tomu, že mám 50 kilo a 158 cm, tak jsem si úplně nedokázala představit, že bych měla lovit nějakýho sto kilovýho chlápka z bazénu a zaměřila jsem se spíš na něco, co bylo víc v mojí “kompetenci”. 

A tak jsem našla agenturu  ATEP. Všechno šlo docela rychle, Atep měl ještě v nabídce Santa Monicu, která je v Los Angeles. Což pro mě bylo docela důležitý, protože jsem nechtěla někam, kde “chcípl pes”. Zní to asi arogantně, ale já jsem si to léto chtěla užít a netrávit ho v nějakým maloměstě. 

S Atepem jsem se hned spojila, začali jsme řešit určitý postupy. Vzhledem k tomu, že jsem to začala řešit v půlce února, tak se proces docela táhnul a já jsem poměrně dlouho čekala, než jsem měla pohovor se zaměstnavatelem, kterej probíhal po SKYPE. 

Během čekání na termín pohovoru jsem nahrála atepu do databáze důležitý dokumenty, který po mě chtěli a zaplatila jsem první dva poplatky - a to 6500 Kč (=registrační poplatek) a týden-dva na to dalších 920 dolarů (poplatek vizovýmu sponzorovi: ASSE ASPIRE, bude za vás zodpovídat po dobu vašeho pobytu v LA). 

920 dolarů je cca 22 tisíc korun. 

Pohovor se zaměstnavatelem nebylo nic náročnýho, ale přiznám se, že jsem nervózní trochu byla. Ale pokud člověk mluví v pohodě anglicky, nemá se čeho bát. 

Co jsem v US dělala? 

Jak už jsem zmínila, byla jsem teda v Santa Monice. Pracovala jsem v Pacifik Parku, což je takovej menší zábavní park, ačkoliv HR zaměstnanci budou asi vždycky a všem tvrdit, že je to jeden z nejnavštěvovanějších a nejlepší parků v Americe :-D tak to je potřeba brát s rezervou trochu. Na výběr bylo z několika pozic. Pack park nabízí třeba pozici v ticketingu (=člověk sedí v budce a prodává lístky), na rides (=obsluha atrakcí), games ( = obsluhování soutěžních her pro guests) a jako poslední: food and beverage. V F&B jsem pracovala já a vlastně jsem nevěděla, co přesně budu dělat až do tý doby dokud jsem nebyla v parku. Ve zkratce, pracovala jsem v unitu s burgerama a mám z toho asi zážitek na celej život :-D a ačkoliv jsem frfňa, tak jsem to zvládla a byla to i sranda. 

Další postupy: 

Po tom, co proběhne pohovor a jste přijatí, tak vám atep vyřídí dokumenty, se kterýma pak půjdete na Americkou ambasádu. S tím je ale spojený taky to, že se musíte prokousat stránkama ambasády, vyplnit různý informace, ale jakmile to uděláte, tak pak si sjednáte po internetu schůzku a půjdete žádat o víza. Tohle může znít trochu komplikovaně, ale Atep vám zašle email s postupem, takže to zvládne každej debil (:-) 

• za víza budete platit poplatek 160 dolarů (= cca 3800) a ještě tam je poplatek jeden a to je 35 dolarů, ale to jsem asi nikdy nepochopila za co je (popravdě). 

Jakmile jste hotový na ambasádě a dostanete víza, tak pak je čas kupovat letenky. Ceny letenek závisí na tom, kdy je kupujete (obviously). My jsme kupovali letenky až na konci května a zpáteční v půlce června a vyšly cca na 1000 euro (= 25 700 Kč), takže doporučuju kupovat dřív. 

Ps: letěla jsem s Norwegian Airlines a nemůžu říct, že je úplně doporučuju na tak dlouhej let, jako je do LA. Málo jídla, málo místa, bez polštářků, bez deky, žádná sláva. 

Ubytování: 

Jednou z podmínek, kterou si ASSE ASPIRE určil, bylo bydlení od společnosti ZUMA HOUSING. 

Bydlí se po 6 nebo 8 (nebo 10) lidech. Spí se na palandách, takže nečekejte žádný manželský pokoje a soukromí. Pokud jede více lidí v partě, může si zažádat o bydlení společně, ale je dobrý bejt připravenej na to, že to neni bydlení v hotelu. 

Než jsme ještě vůbec odletěli, museli jsme zaplatit (vratnou) kauci, která činila 500 dolarů (cca 11700 kč) a taky první nájem - 400 dolarů (cca 9300 Kč), ale ten byl pouze na půlku června, další nájem se pohyboval už okolo 800 dolarů. 

Ještě bych se ráda vrátila ke společnosti Zuma Housing. To byl asi největší kámen úrazu celýho léta. Bohužel jsme s mýma spolubydlícíma neměli úplně štěstí, protože od samýho začátku jsme tak trochu válčili se Zumou. Hned na začátku jsme zjistili, že náš byt není úplně vybavenej k tomu, aby se tam dalo běžně “fungovat”. Chybělo tam spoustu věcí, např. jsme měli jednu pánvičku, jeden hrnec, žádnou štětku do hajzlu (což, co si budem, je docela problém, když bydlíte s dalšíma 5 cizíma lidma..), žádný koště, lux, nic takovýho. Byt byl sice moc hezkej, ale bohužel celkem prázdnej, co se týká takovejhlech praktickejch věcí. Zuma nebyla úplně vstřícná, ale nakonec jsme si aspoň nějaký z těch věcí vyprosili a měli chvíli klid. Ve zkratce, ke konci jsme měli se Zumou docela dost velký problémy, chtěli po nás platit poplatky za něco, co jsme neudělali (rušení nočního klidu, atd) a zkrátka a dobře se z nás snažili tahat co nejvíc peněz. Bohužel i co se týkalo vrácení kauce (a to náš byt byl snad v lepším stavu když jsme odjížděli, než když jsme tam přijeli), tak s tím měli celkem problém. 

A bohužel Zuma Housing je jeden z důvodů, proč nevím, jestli bych do toho chtěla znovu jít. Možná jsme měli jen smůlu, co se ubytování týkalo, těžko říct, ale třeba ostatní internationals takovýhle problémy neměli. 

Co se týká toho, kolik jsem si za léto vydělala:

Za celý léto jsem si vydělala 5600 dolarů, z toho jsem celkem 600 dolarů dala na daně. Dále se platí měsíčně nájem, takže z 2x800 dolarů, 400 dolarů a na poslední týden v září jsem platila 200 dolarů. 

Los Angeles je super město, ale je hodně velký a MHD tam nefunguje tak dobře jako tady u nás. Takže dost mých peněz padlo i na UBER (ten tam naopak funguje moc dobře :-D). Kromě toho, že je LA velký, tak je i poměrně dost drahý. Dá se ušetřit, ale nejsem si úplně jistá, jestli se ty náklady vrátí. Mně konkrétně (respektive mým rodičům) se nevrátily, ale za to jsem si to léto maximálně užila, ikdyž to ze začátku bylo těžký. 

Co mi to léto dalo a vzalo? 

Kromě toho, že mi Zuma vzala poměrně dost nervů, tak mi celej tenhle výlet hlavně hodně dal. Především nový kamarády, ať už z čech nebo třeba z Itálie, Polska a Španělska. Naučila jsem se hospodařit s penězma, naučila jsem se být sama se sebou, což považuju asi za jeden z největších “pokroků”, protože jsem dřív vždycky vyhledávala společnost ostatních, ale najednou mi nevadí být sama. S tím souvisí i to, že jsem se osamostatnila a stala “nezávislou” v určitým směru. 

Na závěr bych chtěla říct, že celej tenhle výlet je jedna velká zkušenost. A je to drahá sranda, ale ty zážitky, ty pokroky, který za to léto člověk udělá, stojí za všechny peníze. 

PS: Ano, jela bych znovu. A klidně bych jela znovu sama, protože právě tohle mě nějakým způsobem obrnilo a postavilo na nohy.

Naty